Podporuje přirozenou obranyschopnost - imunitní systém, normální funkce dýchacího systému, normalizuje hladinu glukózy v krvi, podporuje funkci čištění - vylučování, antioxidant, pomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost.
Květy se vždy sbírají suché. Velice oblíbené jsou květenství máčené v těstíčku a následně smažené - tzv. kosmatice. Z květů je také možné připravit bezovou šťávu. Sirup připravíme tak, že 12 velkých květů dáme do 3,5 litru studené převařené vody spolu s kyselinou citronovou (70g) a 2 citrony pokrájenými na kolečka. Takto ponecháme bez 24 hodin uležet. Druhý den, směs vymačkáme a zcedíme. Přidáme 3 kg cukru, který necháme ve směsi za tepla rozpustit. Plníme do lahví. Sirup je připraven k okamžitému použití. V lednici vydrží zhruba měsíc. Jinak je třeba jej konzervovat.
V lidovém léčitelství se využívají všechny části rostliny. Je to právě černý bez, kolem kterého se od pradávna splétalo mnoho mýtů. V dávných dobách byl považován za ochránce domu a kde rostl, nesměl se pokácet nebo nikterak poškodit. Na jaře se využívá výtažek z listů k rozproudění látkové výměny. Ne nadarmo se říká pře heřmánkem smekni, před bezem kleni!
Bobule
Bobule obsahují velké množství vitamínů a minerálů. Šťáva z bobulí posiluje jak imunitní systém, má zklidňující účinek a urychluje látkovou výměnu. Má antivirové a antibakteriální působení. Napomáhá také udržet pružnost stěn krevních cév. Bobule se sbírají v době zralosti, tj. v srpnu až září. Štáva nebo plody se musí povařit, aby se odboural jedovatý kyanid, může vyvolat lehkou nevolnost. Pro větší účinost se do štávy přidává trošku alkoholu.
Šťáva lisovaná z plodů se využívá jako potravinářské barvivo. Dřeň zbavená pecek se v potravinářském průmyslu používá jako náhražka dražšího ovoce. Bezinky našly uplatnění i při výrobě likérů.
Listy, kůra i kořeny bezu se užívají jako analgetikum, na plísňové infekce, protizánětlivý účinek, na revmatoidní bolesti, podporuje funkci ledvin a jater.
Černý bez roste jako keř nebo jako strom dorůstající výšky 3 - 7 m. Pro bez je typická nepříjemně zapáchající borka výhonů. Listy tvoří lichozpeřené, obvykle s pěti vejčitými lístky. Mají zelenou barvu. Od června do července kvete bílými květy s pětičetnou korunou, uspořádané v latách připomínající rozevřený děštník. Květy silně voní. Plodem jsou lesklé peckovice - bezinky obsahující pecky. Bobule jsou tmavě modré.
Rostlina se v našich podmínkách hojně vyskutuje na okrajích lesů, na pastvinách, křovinách, ale najdeme ji také růst volně za svým plotem. Roste bujně až do výšky 1600 m.n.m.