Vytrvalá rostlina, vhodná na skalky, suché zídky nebo do volných trvalkových výsadeb. Tvoří vzpřímené nebo poléhavé keříky. Má ráda písčitohlinitou, alkalickou půdu. Vyhovuje jí slunné a chráněné stanoviště, ale snáší i polostín a stín. Vysévá se zjara a kvete v červenci až v září. Mladé lístky a špičky výhonů se mohou otrhávat podle potřeby průběžně po celé léto. K sušení sklízíme kvetoucí nať, kdy rostlina obsahuje nejvíce silice s velmi příjemnou vůní. Nať se seřízne v délce 15 – 20 cm a můžeme ji sušit ve slabší vrstvě nebo zavěšenou ve stínu na vzdušném místě. Má specifickou chuť i mírně peprné aroma. Sušenou nať používáme v kuchyni i v léčitelství. Dovolil jsem si poopravit oblíbené lidové rčení, které v sobě nese moudrost předků a jistě není náhodou, že známá bylinka oregáno je také nazývána dobromysl. Celý obsáhlý a velmi variabilní rod se latinsky jmenuje Origanum, což je odvozeno z řeckých slov „oros" (hora) a „ganos" (potěšení, radost). V Řecku totiž tato aromatická rostlina pokrývá celé horské stráně a vzduch je naplněn její vůní. Pověsti přisuzovali stvoření dobromysli bohyni Afroditě a měla symbolizovat štěstí a vůně božský dotek. Jak je tomu u většiny bylinek, také pěstování a užívání dobromysli má dlouhou historii a provází ji mnoho legend, které vyzdvihují její pozitivní vlivy na své okolí a člověka.. Ve starověkém Egyptě byla používána jako dezinfekční a konzervační prostředek. Vysazena na hroby, symbolizovala spokojený spánek zesnulých, kolem lidského obydlí měla zajistit štěstí a ochranu před zlem. Byla přísadou do nápoje lásky, věřilo se, že působí jako protijed při hadím uštknutí a hojí žal u lidí i zvířat. Větvičky byly vpletány do svatebních věnečků, nebo položeny vedle díže s mlékem měly zabránit jeho zkysnutí při bouřce. Dobromysl byla také součástí parfémů, vonných směsí, leštěnky na nábytek působící proti napadení červotočem. Mladé výhonky obsahují fialovo- hnědé barvivo, kterým se barvila zásnubní roucha. Používání dobromysli v lidovém léčitelství bylo také velmi hojné a zahrnovalo mnoho potíží, kterými strádá lidské tělo i duch. Celá nadzemní část obsahuje léčivé látky a může být použita ve formě čajového odvaru, koupele, k inhalacím i v čerstvém stavu. Léčí chřipku, kašel, bolesti hlavy, menstruační křeče, uklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti. Podporuje chuť k jídlu a trávení. Zevně dezinfikuje poranění, bodnutí hmyzem, mírní otoky a žvýkaní listů uleví při bolestech zubů. Silice patří v medicíně mezi nejlepší antiseptika. Dobromysl je také důležitou medonosnou rostlinou.Význam oregána jako kořenící přísady snad není nutné příliš rozebírat. Jeho nepostradatelnost zejména ve středomořské kuchyni je známá. Neobešla by se bez něj pizza, saláty, polévky a mnoho jiných pokrmů.Rod Origanum patří do čeledi Lamiaceae – hluchavkovité a není jednoznačně zmapován z hlediska taxonomie. Různé zdroje uvádí, že je známo 20- 40 druhů a dále řada kultivarů. Jejich domovinou je Středomoří, Evropa a jihozápadní Asie. Obecně lze říci o celém rodu, že rostliny prospívají na slunečném stanovišti v sušší, propustné hlinito – písčité zemině, kde získají nejsilnější aroma listů. Jejich odolnost při pěstování v našem klimatu se liší dle druhu a pro úspěšné pěstování je k tomuto nutné přihlédnout a u citlivějších učinit potřebná opatření.Dobromysl dobře snáší zpětný řez, rostliny je prospěšné po odkvětu sestřihnout na 5 – 10 cm. Podpoří se tak tvorba nových výhonů, lepší rozvětvení a kompaktnější růst.
Více informací o jejím zpracování, účincích si můžete přečíst v knize pana Prof Pavla Valíčka Koření, kterou na stránkách nabízíme.