Při pěstování venkuve volné půdě je ale potřeba na zimu celou rostlinu přikrýt chvojím, slámou atd, aby dřevo nenamrzlo a další rok tak mohlo plodit. Dorůstá do 2 - 2,5 m. První 1 - 2 roky je lépe pěstovat tuto odrůdu ve velkém květináči a po zesílení kmínku na průměr 6cm, teprve vysadit na venkovní trvalé stanoviště.Lze pěstovat i v nádobách a na zimu přenést do bezmrazých prostor. Pak je možno sklidit i druhou úrodu.Ve větších nádobách, od jara do podzimu možno pěstovat venku, na zimu schovávat do bezmrazých prostor, nejlépe nepříliš teplých.Venku lze vysadit jen na dobře chráněná stanoviště - u zdi domů, nejlépe na jižní či jihovýchodní straně, po opadu listí na podzim je nejlépe větve stáhnout pomocí špagátu k zemi a celou rostlinu pro dobré přezimování zakrýt chvojím, slámou, listím,... tak aby nevyčnívala žádná část. Případně svázat vetve k sobě a obalit dokola izolační bublinkovou fólií, netkanou textili, slámou a podobně. Jedině tak je možno je při teplotách vyšších než -10 až -15°C tutu subtropickou rostlinu přezimovat v našich podmínkách tak, aby i další rok plodila. Do kořenů fíkovník zmrzne bez přikrytí jen málokdy, ale bez zabezpěčení větví proti silným mrazům pak tyto zmrznou a další rok vyrářží od spodu nové, které ale už ten rok nezaplodí.K opylování nepotřebuje vosičku jako některé odrůdy fíků.Fíky řadíme mezi ovoce. Z čistě botanického hlediska se však o ovoce nejedná. Fík je ve skutečnosti uzavřené plodenství vzniklé dozráním specializovaného květenství, tzv. sykonia. Živinou číslo jedna jsou v případě fíků sacharidy. Ve 100 gramech čerstvých fíků se nachází 10 g sacharidů s nižší hodnotou glykemického indexu (GI 35-40). Hodnota GI je utvářena převažujícím zastoupením fruktózy, sacharózy, glukózy a vlákninou v podobě pektinu. Pektin náleží mezi rozpustnou vlákninu, která snižuje hladiny krevních tuků a cholesterolu. Fíky obsahují rovněž vlákninu nerozpustnou, jež podporuje peristaltiku a svou přítomností také „čistí" sliznici střev. Fíky jsou osvědčeným pomocníkem při zácpě. Vyšším obsahem vlákniny a slizovitých látek vykazují mírné laxativní účinky. Zastoupení bílkovin a tuků v čerstvých fících je nízké. Koncentrace živin, vitamínů a minerálních látek se však podstatně zvyšuje v případě sušených plodů. Podíl vody klesá z 85% až na 25%. V dehydratované podobě tvoří sacharidy 50-60% hmotnosti plodu. Sušené fíky poskytují značnou nálož cukrů, proto patří mezi oblíbené zdroje energie při několikahodinových vytrvalostních aktivitách. Na delší trénink si vezměte balíček sušených fíků, které můžete při nižších intenzitách bez problémů konzumovat.Fíky jsou pro sportovce, ale i běžnou populaci zajímavé také pro svůj vysoký obsah flavonoidů, polyfenolů a další fytonutrientů s antioxidačními účinky. Pravidelná konzumace fíků tedy přispívá ke snížení rizika kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. V případě sušených plodů je přínosný vyšší obsah draslíku, hořčíku, vápníku. Z fíků získáme rovněž karotenoidy, vitamíny řady B a vitamín K. Podobně jako ostatní druhy ovoce řadíme fíky mezi alkalicky působící potraviny, což je výhodné pro neutralizaci „kysele" působících potravin (maso, uzeniny, pečivo, luštěniny).Fíky jsou chutnou a nutričně mnohem kvalitnější náhražkou cukrovinek a sladkého pečiva. V našich zeměpisných šířkách se s fíky setkáváme nejčastěji v sušené podobě. Můžeme je konzumovat samostatně nebo přidávat do müsli, ovesných vloček, obilných kaší, ovocných salátů. Z fíků lze připravovat kompoty, marmelády, omáčky, sirupy, džusy či alkoholické nápoje.