Jako zelenina se pěstuje na záhonech , nať se může používat celý rok podobně jako pažitka do pomazánek, polévek, do mletých mas, příloha k jídlům, posyp na vařené brambory. Pacibulky se používají jako cibul nebo se nakládají do octa.
Rostlina pochází z Altaje, je nazývána také jako "Tatarka", hojně roste i na Sibiři, v Číně, Mongolsku, Japonsku jí říkají "chytrá cibule", v Americe jí označují jako "kráčející cibuli". V Číně ji znají už 3000let, v Evropě je známa na konci středověku.Označuje je také jako Egyptská cibul nebo poschoďová. Má vysoký obsah karotenoidů, vitamíny skup. B, C dvakrát více než u nati kuchyně kuchyňské. Dále obsahu draslík, hořčík, železo, měď. Cenné jsou allylsulfidy, slizy, flavonoidy, fytoncidy. Silice potlačují kvasinky, baktrie, streptokoky, stafylokoky..
Pěstuje se běžně jako pažitka na záhoně či v truhlíku, prospívá v propustné, hlinito - písčité zahradní zemině na slunečném stanovišti. Mrazuvzdornost do -38 °C. Pacibulky se vytážejí na koncích stonků, pokud se nezkonzumují mohou sloužit k rozmnožování cibule. Jedná se o tzv. živorodou formu.