Proto je označována jako plod dlouhověkosti nebo také ovoce radosti. Nejčastěji se používají její plody – qoji (qouči), které se staly velmi cenným a nepostradatelným doplňkem stravy. Plody Goji jsou skvělým zásobníkem energie a antioxidantů, jsou považovány za nejcennější na světě. V čínské medicíně se používá již velmi dlouho. Plody kustovnice čínské (Lycium chinense) se označují za "Plody dlouhověkosti". Podle čínské pověsti upoutala poutníka asi 16letá dívka, která tloukla asi 80letého muže. Ptal se jí proč ho mlátí a od dívky se dozvěděl, že dědeček nechce pít nápoj z kustovnice a proto vypadá tak staře. Na dotaz, kolik je dívce let se dozvěděl, že je jí 372let., proto se Goji považují na jedno znejcenějších ovocí na světě a jsou označovány jako plody dlouhověkosti. Listy a výhonky jsou běžnou zeleninou a připravují se jako špenát ve formě přílohy k masu,přidává se do rýžových kaší.Po celý rok se z listů a výhonků vaří čaj. Z olistěných i neolistěných větví se může též připravit sirup- 2kg těchto větví se zalije 15l vody a vaří na polovinu objemu. Potom se tekutina scedí a odpaří do konzistentního sirupu,ten se užívá 7,5g každý den ráno.Takto se může zpracovat i kůra kořenů a listy.Plody se přidávají jako rozinky do různých pokrmů,konzumují se též samotné nebo ve formě čaje z 8-10 plodů s dobou varu 5-10minut,tento odvar se pije nalačno nejlépe ve dvou dávkách. Připravit se může též tinktura, kdy se 80g plodů louhuje v 1l 60% lihu po dobu 4 týdnů,na závěr se přidá trocha medu a užívají se 2krát denně 3 lžíce na lačno i s plody.Lze též připravit víno – 1kg rozmělněných plodů se vloží do textilního sáčku a ponoří do 10l vody.Nádoba se hermeticky uzavře a nechá se 14dnů kvasit.Takto připravené víno se užívá maximálně 2dl denně,nejlépe ve dvou dávkách.Dávkování: doporučená denní dávka je 6-15g suchých plodů,5-20g kůry kořene nebo výhonků nebo listů.Goji, sušené plody kustovnice čínské, mají sytě až tmavě červenou barvu a jsou velké jako sušené rozinky. Mohou také připomínat sušený šípek. Jejich chuť je však sladší, něco mezi šípkem, brusinkou a jablkem.Plody obsahují řadu vitamínů (B1, B2, B6, C a E), karotenoidy a physalien se silnými antioxidačními účinky a betain, který mimo jiné chrání buňky a tkáně před dehydratací a umožňuje úsporu energie v organismu. Patří mezi adaptogeny.Dále plody obsahují velké množství minerálních látek (např. fosfor, vápník, železo) a až 21 stopových prvků (např. zinek, měď, selen), steroidy, 18 druhů aminokyselin, včetně osmi esenciálních, a imunologicky aktivní polysacharidy, které jsou výjimečné pro svou schopnost odstraňovat volné radikály, čímž pomáhají zabraňovat poškození buněk, zpomalují proces stárnutí a posilují imunitní systém. Další cennou látkou obsaženou v goji je germanium, které působí proti rakovinným buňkám v těle. Z hlediska nutričních hodnot je kustovnice jeden z nejbohatších zdrojů v rostlinné říši.Léčivé účinky kustovnice jsou mnohostranné. Plody posilují ledviny a játra, podporují krvetvorbu, snižují krevní tlak, hladinu tuku i cukru v krvi. Dále se používá při plicní tuberkulóze, některých očních chorobách a je účinným prostředkem při ženské i mužské neplodnosti. Užíváním dochází i k omezení vzniku bolestí v kříži a kolenou, bolestí hlavy, hučení v uších a závratí. Také zlepšuje pevnost šlach a nehtů. Podporuje trávení, zlepšuje činnost střev a pozitivně působí na menstruační cyklus.Působí též jako afrodisiakum.Kustovnice čínská je keř z čeledi lilkovitých a dosahuje až 3 m výšky. Roste volně v severních a západních oblastech Číny, v Koreji, Japonsku a Tibetu. Celkem existuje asi 90 druhů. U nás je rozšířena kustovnice cizí, která roste převážně na železničních náspech. Pěstování kustovnice čínské je nenáročné a může si ho vyzkoušet každý. Kustovnici stačí chudá, suchá půda a netrpí chorobami ani škůdci. Plody se sklízejí v plné zralosti, a to setřesením do plachty, protože při jejich kontaktu s pokožkou dochází k oxidaci a zčernání drogy. Suší se do 35 °C ve stínu a uchovává se v nekovové nádobě v suchu a temnu.Než se kustovnice na stanovišti zakoření je třeba ji při suchém období zalít.Postačí jí chudé,celkem jakékoliv půdy,ale jako je to se vším,když se jí vylepší půda a věnuje péče poroste lépe. Je plně mrazuvzdorná,ale mladé rostlinky na zimu raději přihrňte zemí či jinou ochranou proti mrazu.Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí písčitojílovitá . Nejlépe je vysazovat v březnu až dubnu, při výsadbě mladých rostlin na podzim provedeme ochranu proti mrazu,jako u růží.Vysazuje se na vzdálenost 2 – 2,5 m. V řádcích může být na 1 – 1,5 m. Vyplatí se dát do jámy buď vyzrálý hnůj lépe kompost. Půda kolem rostlin se udržuje nakypřená, bez plevelů nebo zamulčovaná kůrou.HnojeníChlevská mrva se dává dle možností na podzim . Koncem dubna 500-600 kg /ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 – 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem.ZávlahaZalévejte každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60mm.Výchovný řezCílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní .Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny,ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 – 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 – 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.ProřezáváníHlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony.Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do10 cm nad korunou.Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu..Pro větší plodnost doporučujeme alespoň 2 rostliny, je částečně cizosprašná. Více informací nejen okustovnicii se dozvíte také v knihách pana Prof. Valíčka Rostliny pro zdravý život nebo Léčivé rostliny třetího tisíciletí, které si na naši stránkách můžete koupit.